Nezbytné operace se vzorkem, stabilita

Preanalytická fáze je období od indikace k zahájení laboratorního vyšetřování. Jedná se tedy o soubor všech postupů a operací, kterými projde vzorek analyzovaného materiálu od okamžiku odběru až po začátek vlastní analýzy. Preanalytická variabilita v klinické biochemii je ovlivněna situací pacienta před odběrem biologického materiálu, metodikou odběru biologického materiálu a všemi operacemi mezi odběrem a analýzou (uskladnění vzorku, transport, centrifugace atd.). Z tohoto pohledu je potřebné, aby pacient byl před odběrem řádně poučen, aby vlastní odběr byl proveden např. dle postupu, který je uveden v této laboratorní příručce, a aby byl řádně zajištěn transport vzorků, což ve velké většině případů zajišťuje přímo naše svozová služba.

Variabilita výsledků je ovlivněna biologickými vlivy, které z části nemůžeme ovlivnit (rasa, pohlaví, věk), a z části se jedná o proměnlivé vlivy, které souvisí se stylem života, dietou, pohybem, podáváním léčiv, kouřením, alkoholem atd. Velký vliv na variabilitu v preanalytické fázi mají u některých analytů také cyklické variace (např. stanovení kortisolu – cirkadiánní cyklus) Blíže o biologických vlivech zde.

Stabilita jednotlivých analytů je velmi variabilní a to jak mezi jednotlivými analyty, tak také při posuzování jejich stability např. v odebrané krvi a již zcentrifugovaném séru nebo plasmě. Velkou roli má také uložení vzorku za správné teploty. Pokud je k analýze použito krevní sérum, je po odběru nutno vždy čekat alespoň třicet minut za teploty laboratoře, aby došlo k dokonalé koagulaci. Tento požadavek ovšem neplatí zcela univerzálně a u některých méně stabilních látek musíme zajistit např. odběr do předem vychlazené zkumavky (viz. seznam vyšetření). Stabilitu definujeme jako dobu, po kterou se počáteční obsah analytu ve vzorku nemění při skladování za přesně definovaných podmínek.

Pro většinu imunochemických vyšetření (prováděných v imunoanalytické laboratoři) je naprosto dostačujícím odběrovým systémem zkumavka bez separačního gelu, ve které dojde k samovolné koagulaci. Naopak pro stanovení některých hormonů a tumorových markerů je použití zkumavky se separačním gelem nevhodné. Pokud chceme docílit vyšší stability analytů, jejichž koncentrace je významně ovlivňována stykem séra (plazmy) s krevními elementy, doporučuje se použití zkumavek se separačními gely.

Laboratoř garantuje, že centrifugace je provedena nejpozději do 15 minut od zápisu vzorku do LIS!

Detailní informace ke stabilitě jednotlivých analytů jsou uvedeny v podrobném popisu každého vyšetření  dané laboratoře uvedené v seznamu vyšetření. Tímto chceme přispět k řádnému zacházení se vzorky ještě před jejich zpracováním v laboratoři. Tyto údaje uvádíme u těch analytů, u nichž byly tyto informace dostupné v literatuře. Uvedená stabilita analytů u jednotlivých vyšetření v Seznamu vyšetření, je stabilita, vztažená k cílovému materiálu uvedenému u konkrétního vyšetření.

V případě, že dojde k jakýmkoliv změnám u jednotlivých vyšetření a tyto změny by mohly zahrnovat také problematiku preanalytické fáze, bude laboratoř informovat o těchto skutečnostech spolupracující lékaře formou písemných sdělení a na svých internetových stránkách.

Pokud jsou vzorky doručeny na cílovou laboratoř (místo vyšetření) v den odběru, mohou zůstat v primárních zkumavkách. Výjimku tvoří vzorky určené pro stanovení metod uvedených v tabulce níže.

Tyto analyty mají nižší stabilitu a je potřeba je po centrifugaci separovat anebo separovat a zamrazit.