Biochemie

Fyziologicky se do moče vylučuje pouze malé množství plazmatických bílkovin, další jsou renálního nebo postrenálního původu.

Chemické vyšetření moče a močového sedimentu představuje klíčovou diagnostickou metodu. Moč představuje pro buňky nepříznivé prostředí pro svou hyperosmolalitu a pH. Dochází proto velmi rychle k poškození buněk a jejich rozpadu - výsledek chemického a převážně morfologického vyšetření je silně závislý na rychlosti zpracování, vyšetření s odstupem více než 2 hodin po odběru snižuje validitu výsledku. Vzorek je obvykle získán spontánní mikcí, méně často perkutánní suprapubickou punkcí močového měchýře nebo sterilní katetrizací močového měchýře.

Cholinesteráza (pseudocholinesteráza nebo cholinesteráza II) se nachází v játrech, slinivce, srdci, séru a bílé hmotě mozkové. Tento enzym nelze zaměňovat s acetylcholinesterázou erytrocytů (EC 3.1.1.7), také označovanou jako cholinesteráza I.

Chloridy (Cl) jsou hlavními extracelulárními anionty. Většina chloridových iontů přijatých v potravě je absorbována a jejich nadbytek je vyloučen spolu s dalšími ionty močí.

Chloridy jsou hlavním extracelulárním aniontem a slouží k regulaci rovnováhy rozdělení extracelulárních tekutin.

Cholesterol je jednou za základních součástí všech živočišných buněk.

Kreatinkináza je enzym, katalyzující přenos fosfátu z ATP na kreatin. Má významnou úlohu při syntéza ATP. Nalézá se především v cytoplasmě a mitochondriích buněk srdečního svalu, kosterního svalu a mozku.

CRP je tzv. „protein akutní fáze“, podílí se na přirozené imunitní odpovědi organismu.

Digoxin je účinný srdeční glykosid, který je předepisován k léčbě pacientů s kongestivním srdečním selháním a některými typy srdečních arytmií.

Draselné ionty jsou hlavním intracelulárním kationtem.

Stanovení draslíku v moči je významné při bilančních sledováních.

Dělení frakcí bílkovin séra v agarovém gelu při vysokém napětí. Pomocí elektroforézy se bílkoviny krevního séra rozdělí na 6 frakcí – albuminovou, α1, α2, β1, β2 a γ frakci. S výjimkou albuminů jsou další frakce tvořeny vždy skupinou bílkovin, které mají přibližně stejnou elektroforetickou pohyblivost.

 

Většina fosforu přítomného v těle (80–85 %) se vyskytuje v kostech ve formě hydro- xyapatitu. Zbývající fosfor je přítomen ve formě anorganického fosforu jako fosfátové estery. Hodnoty vápníku a fosforu jsou obvykle v převráceném vztahu.

V glomerulech ledvin se fosfáty odfiltrují do primární moče, zpětně se vstřebávají v proximálním tubulu.