Metody začínající K

Kalprotektin je bílkovina vázající Ca, s antimikrobiální aktivitou, obsažená v cytoplazmě neutrofilů, která se uvolňuje při jejich aktivaci nebo rozpadu.

Stručná charakteristika: Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění, jehož původce řadíme mezi arboviry do čeledi Flaviviridae. Jedná se o nákazu s přírodní ohniskovostí.

Mutace genu CYP21A2 a jimi způsobený deficit cytochrom P450 21-hydroxylázy jsou nejčastější příčinou (90-95 %) kongenitální adrenální hyperplazie (CAH), což je skupina onemocnění způsobených poruchou steroidogeneze v kůře nadledvinek.

Kortizol je hlavní glukokortikoidní hormon vylučovaný kůrou nadledvin. Mezi jeho fyziologické funkce patří regulace metabolismu sacharidů a distribuce elektrolytu a vody. Kortizol má také imunosupresivní a protizánětlivé účinky. U zdravých jedinců jsou hladiny kortizolu regulovány mechanismem negativní zpětné vazby, kdy kůra nadledvin reaguje na zvýšení hladin adrenokortikotropního hormonu (ACTH) zvýšením sekrece kortizolu a hypofýza reaguje na zvýšení hladin kortizolu snížením produkce ACTH.

Kreatinin je konečný produkt svalového energetického metabolismu.

Krevní kreatinin je vyloučen glomerulární filtrací a z 10–14 % i tubulární sekrecí, menší množství střevní sekrecí. Tento podíl stoupá u renálního selhání spolu se zvýšením podílu střevní exkrece.

Diferenciální počet leukocytů umožňuje určit zastoupení jednotlivých druhů v procentech i v absolutním množství. Někdy se jím doplňuje vyšetření krevního obrazu. Nejpočetnějším druhem bílých krvinek jsou neutrofily (přes polovinu celkového počtu) a lymfocyty (zhruba třetina). Zbylé druhy jsou méně početné. Toto zastoupení se může měnit při některých chorobách např. zánětech, leukemiích.

Objemová variabilita erytrocytů (RDW) neboli šíře distribuce erytrocytů reprezentuje šíři histogramu červených krvinek podle jejich objemu. RDW vypovídá o anizocytóze erytrocytů.

Objemová variabilita trombocytů (PDW) neboli šíře distribuce destiček reprezentuje šíři histogramu krevních destiček podle jejich objemu. PDW nás informuje o anizocytóze trombocytů.

Červené krvinky (erytrocyty) jsou krevní buňky. Vznikají v kostní dřeni. Nemají jádro, přesto intenzivně metabolizují. Jejich hlavní funkcí v organizmu je přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého opačným směrem. Tuto funkci zprostředkovává hemoglobin. Průměr erytrocytu je 7,2 µm a má tzv. bikonkávní tvar. Životnost v organizmu se pohybuje mezi 110-120 dny.

Hematokrit patří mezi základní parametry červené krvinky a udává poměr objemu erytrocytů k celkovému objemu krve. Hematokrit můžeme zjistit buď centrifugací nesrážlivé krve, nebo na analyzátorech krvinek.

Hemoglobin je červené krevní barvivo obsažené v erytrocytech. Jeho nejdůležitější funkcí je přenos kyslíku do tkání. Hemoglobin je tetramerní molekula složená ze čtyř globinových (bílkovinných) řetězců, z nichž každý obsahuje jeden hem (feroprotoporfirin). Fyziologicky se u lidí vyskytují tato stádia hemoglobinu: embryonální (Hb Gower), fetální (HbF), dospělých (HbA1, HbA2, HbA3).

Leukocyty jsou bílé krvinky, které se tvoří v mezenchymu a účastní se obranných a metabolických pochodů v organismu. Jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro.